Zpět
Tady přichází část, kterou většina živnostníků raději odkládá asi jako návštěvu zubaře. Pokud si totiž jako OSVČ celý život platíte jen minimální zálohy, stát vám v důchodu pravděpodobně nepřihraje žádnou finanční hitparádu. Počítejte tak 10 až 15 tisíc. Výše se totiž odvíjí od výše záloh, které hradíte.
V roce 2026 vychází nejmenší možná záloha na sociální pojištění pro hlavní činnost na 5 720 Kč měsíčně a minimální zdravotní záloha na 3 306 Kč. Dohromady tedy přes 9 tisíc měsíčně jen za povinné odvody. Jenže pozor, právě sociální pojištění je to, ze kterého se jednou počítá váš důchod. A pokud celý život odvádíte minimum, stát si zjednodušeně řečeno zapamatuje, že jste si na penzi odkládali spíš drobné do prasátka než budovali pořádný důchodový polštář.
Abyste vůbec měli nárok na starobní důchod, nestačí jen zestárnout a začít nadávat na ceny másla. Musíte splnit dvě podmínky: dosáhnout důchodového věku cca 67 let a získat potřebnou dobu důchodového pojištění, která je dnes minimálně 35 let.
Státní důchod berte jako základní podlahu. Fajn, že tam je, ale spát na ní nechcete. OSVČ proto potřebuje vlastní bojový plán.
Tohle je klasické penzijko. Posíláte si pravidelně peníze do penzijní společnosti, stát vám k tomu přidává příspěvek a při vyšších vkladech můžete využít i daňový odpočet. Od července 2024 platí, že státní příspěvek dostanete od vlastní úložky 500 Kč měsíčně, maximum je 340 Kč měsíčně při částce 1 700 Kč.
Jakmile posíláte nad 1 700 Kč měsíčně už mohou pomáhat se slevou na dani. Je to takový důchodový rohlík s máslem od státu. Žádná hostina, ale byla by škoda ho nechat ležet na stole.
DIP je mladší bratranec penzijka. Funguje od roku 2024 a umožňuje investovat třeba do fondů, akcií nebo ETF přes poskytovatele, kteří splňují zákonné podmínky. Jeho hlavní lákadlo je daňový odpočet: u daňově podporovaných produktů na stáří můžete dohromady odečíst až 48 000 Kč ročně ze základu daně (ale pozor, sem se počítají i ostatní důchodová spoření). Aby se daňová výhoda nezměnila v bumerang, musíte spořit minimálně 10 let trvání a výběr nejdříve v 60 letech. Jinak budete vracet.
Tady jedete podle vlastního plánu. Můžete investovat přes brokera nebo investiční platformu do ETF, podílových fondů, akcií či dluhopisů. Výhoda? Větší volnost. Nevýhoda? Nikdo vás nedrží za ruku a trhy občas skáčou jako koza na trampolíně. Takže to rozhodně není bez rizika.
Životní pojištění dává smysl hlavně tehdy, když chráníte rodinu, hypotéku nebo příjem. Investiční nebo kapitálové životní pojištění se někdy používá i jako spořicí produkt na stáří, ale tady je potřeba číst poplatky lupou. Patří mezi daňově podporované produkty, takže se může započítat do společného limitu 48 000 Kč ročně, ale jako čistě investiční nástroj to nemusí být nejlepší řešení.
Tohle není důchodové spoření v pravém slova smyslu. Spíš možnost, jak si doplnit chybějící roky důchodového pojištění. A u OSVČ se to stává častěji, než by člověk čekal. Stačí pár let podnikání na vedlejšák, delší pauza, slabší období bez příjmů nebo klasické podnikatelské přesvědčení, že budoucí já to nějak vyřeší. Jenže stát má v tomhle paměť jako slon.
Pokud nesplníte potřebný počet let pojištění, můžete v důchodu nepříjemně narazit. Dobrovolné důchodové pojištění proto umožňuje některé chybějící roky doplatit a zachránit si nárok na státní penzi.
Pravda je vlastně docela jednoduchá. Pokud si jako OSVČ celý život platíte minimum a nic dalšího neřešíte, stát vám jednou pošle důchod, který vás úplně nenechá o hladu… ale na důchodové toulky Evropou to také nebude. Takže až příště pošlete minimální zálohu na sociální, zkuste si představit svoje budoucí já. Ideálně takové, které nemusí v sedmdesáti googlit brigádu na poloviční úvazek.
