Tak kdy si konečně dáte nohy na stůl?

Pokud je dnes vám kolem třiceti, pravděpodobně vás čeká odchod do důchodu až někde kolem 67 let. A aby toho nebylo málo, nestačí jen dožít se - potřebujete mít odpracováno alespoň 35 let, jinak máte smůlu.

‍

Dnešní senioři odcházeli dřív, často kolem 63 - 65 let, ale laťka se postupně posouvá výš. Takže ano, máte před sebou klidně ještě 30 nebo 40 let práce. Uf.

‍

Kolik vám stát pošle? Na kaviár to nebude

Teď trochu reality bez sladkého šeptání. Průměrná penze v Česku se dnes pohybuje zhruba kolem 21 tisíc korun měsíčně. A to je průměr! Spousta lidí je i pod tím.

‍

Státní podpora se skládá ze dvou částí:

‍

• Základní (tu má každý stejnou).

‍

• Procentní (ta závisí na tom, kolik jste vydělávali a jak dlouho pracovali).

‍

Výsledek? Pokud jste zvyklí na třeba 35 tisíc čistého, v důchodu si dost možná “polepšíte” na necelých dvacet tisíc. Takže žádné velké rozhazování

‍

Důchodové pilíře, na kterých stojí vaše budoucí pohodlí

Zní to trochu jako stavebnice z IKEA, ale ve skutečnosti jde o docela zásadní věc. Důchod v Česku nestojí na jedné noze, ale na “pilířích”. Jeden je povinný a jede tak nějak sám, druhý máte plně ve svých rukou. A pak tu byl ještě jeden, který zmizel z regálu rychleji než máslo ve slevě. Pojďme si v tom udělat jasno, ať víte, na čem vlastně jednou budete stát.

‍

1. pilíř: stát se postará… ale jen tak napůl

První pilíř je základ. Povinný, nevyhnete se mu a už v něm dávno jedete. Funguje průběžně. To, co dnes odvádíte na sociálním pojištění, se hned používá na výplatu současných důchodců. Jinými slovy: vy teď platíte někomu jinému a jednou budou další generace platit vám.

‍

3. pilíř: vaše vlastní kasička na lepší stáří

Třetí pilíř už je jiná liga. Tady si spoříte na stáří sami na sebe. Dobrovolně, vlastním tempem a podle svých možností. Typicky jde o doplňkové penzijní spoření, kam posíláte pravidelně peníze a ty se postupně zhodnocují.

‍

Když vám na důchod přihodí stát i berňák: konečně něco, co není past

Tady se to začíná tvářit skoro podezřele přívětivě. U doplňkového penzijního spoření totiž nejedete jen za svoje. Když si posíláte aspoň 500 Kč měsíčně, vzniká nárok na státní příspěvek. Ten dělá 20 % z vašeho měsíčního vkladu a zastaví se na maximu 340 Kč měsíčně, kterého dosáhnete při příspěvku 1 700 Kč a více.

‍

V překladu do normální češtiny:

‍

• Při vkladu 500 Kč dostanete od státu 100 Kč.

‍

• Při 1 000 Kč je to 200 Kč.

‍

• Při 1 700 Kč a více už maximum 340 Kč.

‍

Za rok tak můžete od státu získat až 4 080 Kč.

‍

‍

Daňová úleva - ano, i tady ušetříte

U penzijka si můžete snížit základ daně o vlastní příspěvky, ale jen o část, která přesahuje hranici pro státní podporu (1 700 Kč měsíčně). Maximálně si tak můžete snížit základ daně o 48 000 Kč ročně. Pro běžného zaměstnance v 15% sazbě to znamená maximální daňovou úsporu až 7 200 Kč ročně.

‍

• Prakticky- Když si budete posílat 5700 a více Kč měsíčně, do daňového odpočtu jde 4000 Kč měsíčně, tedy 48 000 Kč za rok.

‍

A třešnička na dortu. Jakmile vám na penzijko přispívá zaměstnavatel, jeho příspěvky jsou pro vás osvobozené od daně až do 50 000 Kč ročně. Takže neplatíte nic navíc, jen vám přibývá.

‍

Tak co, necháte to na osudu… nebo si to pojistíte?

Důchod možná zní jako vzdálená kapitola, ale píše se už teď. Každý měsíc, každou výplatou. Stát vám něco dá, to ano. Ale jestli to bude stačit na život, který si představujete, to už je jiná pohádka.

‍