Zpět
AI partneři jsou digitální společníci, se kterými si můžete psát podobně jako s lidmi. Jen místo člověka na druhé straně sedí umělá inteligence. Ta umí skládat věty, reagovat na vaši náladu a tvářit se, že ho opravdu zajímá, proč vás dneska vytočila fronta v Lidlu. Může mít podobu virtuální přítelkyně, partnera, kamaráda, důvěrníka nebo někoho mezi tím.
AI partner je postavený na velkém jazykovém modelu (např. chatgpt), tedy systému, který se naučil z obrovského množství textů odhadovat, jaká odpověď se hodí dál. Když mu napíšete, že jste smutní, pozná, že se hodí klidnější tón a podpora. Některé aplikace si navíc pamatují vaše zájmy, oblíbené věci, styl humoru nebo témata, ke kterým se vracíte. Postupně si tak vytvářejí jakýsi digitální zápisníček o tom, kdo jste.
Důležité je, že AI přítelkyně necítí skutečné emoce. Nezamilují se, neteskní a nechybíte jim tak, jako byste chyběli člověku. Dokážou ale velmi přesvědčivě napodobit zájem i něhu. A právě v tom je jejich kouzlo i malý čertík.
Lidé po AI partnerech většinou nesahají proto, že by se jednoho rána probudili a rozhodli se vyměnit lidstvo za aplikaci s hezkým avatarem. Často je za tím něco mnohem obyčejnějšího a lidštějšího. Samota, stres, sociální únava nebo třeba rozchod. AI partner je v takové chvíli po ruce. Neřekne, že teď nemůže. Nezírá do mobilu, protože on vlastně tím mobilem je.
Proč to funguje? Protože náš mozek není úplně úředník s razítkem, který by u každé milé zprávy kontroloval, jestli ji poslal certifikovaný člověk z masa a kostí. Studie z Harvard Business School uvádí, že AI společníci dokázali krátkodobě snižovat pocit samoty podobně jako interakce s člověkem.
U companion robotů se dokonce měřily změny oxytocinu (hormonu lásky) u lidí, kteří je používali. Takže AI přítelkyně nebo virtuální partner nejspíš nemačká v mozku přesně stejná tlačítka jako objetí živého člověka, ale některá tlačítka umí poťouchle pošimrat.
Poznámka - Companion roboti (společenští roboti) jsou specializovaná zařízení (často vypadají jako hračky) navržená tak, aby fungovala jako fyzická společnost a poskytovala lidem emoční podporu. Nejsou určeni pro práci, ale kombinují umělou inteligenci se schopností budovat mezilidské vazby a komunikovat.
AI partneři jsou trochu jako čokoláda po desáté večer. Umí potěšit. Jenže když se z malé sladkosti stane hlavní chod, je dobré zpozornět.
AI partneři jsou jako zvláštní zrcadlo, které nám ukazuje, jak moc toužíme po pozornosti. Mohou podržet po těžkém dni nebo nabídnout prostor, kde si člověk srovná myšlenky, než znovu vyjde mezi lidi. Ale pořád platí, že algoritmus může zahrát krásnou melodii, jenže lidský vztah je celý orchestr. A právě v tom je jeho kouzlo. Hudba budoucnosti už zní dnes, ale je na nás, jestli ji necháme hrát jako doprovod života, nebo jí svěříme hlavní sólo.
