Zpět
Představte si to: přijde vám e-mail. Vypadá vážně. Logo banky. Úřední tón. A pak to přijde - chtějí vaše přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Co uděláte?
Dobrá zpráva? 87 % dotázaných tohle neokouzlilo a správně poznali, že jde o podvod.
.webp)
Žádná banka po vás nikdy nebude chtít přihlašovací údaje e-mailem nebo SMSkou. Když vám takový e-mail přijde, neklikejte, neodpovídejte, prostě to smažte. Ideálně s elegantním otočením očí. A pokud si nejste jistí? Zavolejte si do banky sami.
Na druhém místě našeho kvízu přistála otázka na PINy a hesla. A víte co? 90 % se nenechalo oblafnout a správně ukázalo prstem na tu nejlepší volbu - kombinaci písmen, čísel a speciálních znaků. To je, jako byste místo papírových dveří do bytu měli trezorovou ocel s pěti zámky a laserovou mříží. Bravo!
.webp)
Stáhnete si novou skvělou appku. Má spořit peníze, počítat kroky a možná i předpovídat budoucnost. Jenže při instalaci se začne chovat jako vtíravý soused, chce vědět všechno. Přístup ke kameře, kontaktům, SMSkám, dokonce i k vašemu bankovnímu účtu.
A teď ta čísla: 95 % účastníků správně zpozornělo a dalo aplikaci stopku. Paráda! Ale zhruba 5 % by i tak kleplo na “Povolit”.
.webp)
Přitom stačí málo: vždycky si zkontrolovat, kdo aplikaci vyvíjí, jestli je dostupná v oficiálním obchodě (Google Play, App Store) a jestli její oprávnění dávají smysl.
Píše vám kamarád. Chce jen malou drobnost. Pošlete mu kód, který vám právě přišel SMSkou. Zní to nevinně, že? Jenže pozor, to není váš kamarád, ale někdo, kdo mu hacknul účet a teď zkouší štěstí i na vás.
Dobrá zpráva? 96,4 % tuhle fintu prokouklo a správně by reagovali: ignorovat zprávu, zvednout telefon a zavolat opravdovému kamarádovi.
.webp)
Kdo by nechtěl nejnovější iPhone za cenu slušné večeře? Jenže právě tady platí zlaté pravidlo internetu: když něco zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, pravda to fakt není.
Naštěstí 94,6 % dotázaných se nenechalo zlákat a od nabídky uteklo rychleji než od prodejce hrnců. Bohužel, stále se našla malá hrstka (přes 5 %), kteří by klikli, platili, nebo dokonce začali plánovat vlastní “byznys”.
.webp)
Na internetu může mít každý svůj obchod. A to znamená i podvodníci. V našem kvízu jsme se ptali, jak poznat podezřelý e-shop. A 86,4 % lidí správně ukázalo na divné adresy a chybějící recenze. To je výborný instinkt!
Problém? Stále se našla skupina (téměř 14 %), která by věřila modernímu vzhledu nebo malému visacímu zámku v prohlížeči (SSL certifikátu).
.webp)
Takže: než dáte kartu z ruky, hledejte recenze, IČO, skutečné kontakty a ideálně i zkušenosti ostatních. Jinak vám zboží nikdy nepřijde a peníze se rozplynou jak pára nad hrncem.
A nakonec tu máme klasiku posledních let - falešné finanční poradce (podvod takzvaný vishing). Zavolají, tváří se důvěryhodně a slibují, že na vás čekají miliony v kryptoměnách v zapomenuté peněžence. Stačí jen stáhnout aplikaci a potvrdit převod. Co na to výsledky? 93,2 % se nedalo nachytat a hovor by hned zavěsilo.
Jenže i tady se našlo skoro 7 % lidí, kteří by se nechali zlákat představou rychlého zbohatnutí.
.webp)
Aplikace, které si máte si stáhnout, jsou totiž programy na vzdálený přístup. Jinými slovy, dáte podvodníkovi klíče od svého notebooku. Kde máte třeba uložená hesla k bankovním účtům.
Na kvíz se vrhlo 279 lidí a výsledky ukázaly, že Češi rozhodně nejsou digitální naivky. Většina z nás pozná phishing, neskočí na iPhone za tři tisíce a umí i bezpečně nakupovat v e-shopech. To je super zpráva!
Ale zároveň platí, že stačí malý okamžik nepozornosti a podvodník slaví. Proto je dobré držet se jednoduchých pravidel: neklikat bezhlavě na odkazy, ověřovat, komu co posíláte, a chránit si hesla jako poklad.
