Zpět
Řekněme si to na rovinu. Předsevzetí typu “budu víc cvičit” je asi tak konkrétní jako “někdy se budu mít líp”. Zní to hezky, ale zkuste se podle toho řídit v úterý večer, když venku prší a mrká na vás gauč. Přesně tady nastupuje metoda SMART. Ne jako přísný trenér s píšťalkou, ale jako chytrý navigátor, který vám řekne kam, kdy a jak.
Mozek je trochu jako malé dítě. Když mu řeknete, že to tohle nesmíte, okamžitě po tom začne toužit. Mnohem lépe funguje pozitivní zadání. Místo dramatického “nebudu jíst sladké” si řekněte, že si každý den ke svačině dáte kus ovoce. Najednou to není trest, ale úkol. Mozek ví, co má dělat, a vy nemáte pocit, že si něco odpíráte.
Změnit všechno najednou zní lákavě. Budete zdravější, produktivnější, klidnější a ideálně ještě začnete meditovat při východu slunce. Realita? Totální přetížení a rychlá únava.
Mnohem chytřejší je vybrat si jeden jediný cíl, na kterém vám opravdu záleží a dát mu plnou pozornost. Jeden cíl = méně chaosu v hlavě a větší šance, že vydržíte. Ostatní změny nikam neutečou. Počkají, až na ně přijde řada.
Přiznejme si to. Budou dny, kdy nemáte energii ani náladu zachraňovat svět, natož jít do posilovny. A to je v pořádku. Klíčem je počítat s tím dopředu. Připravte si krizový plán svého cíle. Nestíháte hodinu cvičení? Dejte si deset minut protažení doma. Nemáte sílu na běh? Jděte se projít.
Díky plánu B nepřerušíte kontinuitu a nehodíte celé předsevzetí přes palubu jen proto, že den nebyl ideální. Protože i malý krok je pořád krok vpřed.
Pokud si z tohoto článku máte odnést jen jednu věc, pak tuhle: nemusíte být perfektní, abyste uspěli. Stačí být vytrvalí. Malé kroky, chytré cíle a trocha shovívavosti k sobě samým udělají víc než megalomanské plány, které shoří po prvním náročném týdnu.
Občas to drhne? V pořádku. Zrovna se vám nechce? To se stává. Důležité je nevzdat to úplně. Protože právě v těch obyčejných dnech, kdy pokračujete i bez velkého nadšení, se rodí změny, které vydrží. A přesně o to tady jde.
