Zpět


Zdá se, že Češi mají k vánočním nákupům přístup asi jako k vaření svíčkové - každý úplně jiný, ale všichni s přesvědčením, že ten jejich je ten správný. Skoro pětina lidí (18 %) nakupuje dárky celoročně, což z nich dělá takové ty nenápadné ninji Vánoc.
Dalších 19 % začíná už v září nebo říjnu, takže zatímco většina z nás ještě loví poslední paprsky léta, tihle lidé loví… ponožky, knihy a voňavky do zásoby. A pak je tu zlatá střední cesta - listopad. Ten si získal skoro 35 % respondentů, a to je vlastně docela logické: žádné tlačenice, žádné potyčky o poslední parfém.
A teď přichází ti, kteří hrají Vánoce na obtížnost expert. Sedmnáct procent Čechů si říká, že prosinec je to pravé - adrenalin, tlačenice, fronty jak na rohlíky za pandemie. Prostě nákupní parkour v přímém přenosu. No a pak je tu ta nejodvážnější skupina - víc než 10 % lidí, kteří si řeknou, že stres k Vánocům prostě patří a vyráží na lov pár dní před Štědrým dnem.

Třetina národa (31 %) tvrdí, že má jasný plán a drží se ho jako Ježíšek seznamu. A my jim to věříme. To jsou ti lidé, co mají barevně kódované tabulky, vědí přesně, kolik stojí každý dárek, a ještě si to zapíšou do rozpočtové aplikace. Jenže hned vedle nich stojí největší tábor - skoro 39 % Čechů, kteří utratí víc, než zamýšleli. Ale radost se přece nedá měřit v korunách… že?
A pak je tu každoroční klasika: 22 % lidí, kteří si pokaždé slibují, že se letos budou krotit, ale jejich bankovní účet často končí na dramatické nule. A nakonec stojí sedm procent naprostých bohémů, kteří nákupy příliš neřeší. Co projde kolem ruky, to skončí v košíku. Takový vánoční freestyle.

Financování Vánoc v Česku připomíná takový malý ekonomický adventní kalendář - nikdy úplně nevíte, co na vás v tom dalším okénku vykoukne.
Zhruba 22 % lidí má peníze na dárky poctivě našetřené a dalších 29 % jede na - styl co zbyde z výplaty. Což je taková dospělácká verze losování: vyjde to, nevyjde to.
A pak přichází národ většinový. 37 % lidí, kteří financují Vánoce jako koktejl: deci výplaty, špetka rezerv a když je zle, přilijí tam i kreditku. Ale největší srdcaři? To je těch 12 %, kteří si klidně i půjčí, jen aby byly Vánoce krásné. Ti už nehrají na excelové tabulky nebo rozpočtové limity, oni hrají na emoce. Je to možná risk, ale v jejich očích je to investice do rodinného úsměvu.

Češi a ukládání úspor? To je skoro folklór! Více než 56 % lidí si drží peníze pěkně v bezpečí na spořicím účtu. To jsou takoví finanční “preppeři”. No a pak je tu menší, zato odvážná parta (11 %), která se nebojí akcií, investic nebo kryptoměn. Ti mají v žíle trochu adrenalinu a věří, že peníze se mají hýbat, ne polehávat.
Skoro 26 % lidí věří heslu ”Co je doma, to se počítá” a hotovost mají schovanou doma pod polštářem. A pak máme posledních 7 %, kteří investují do něčeho opravdu hmatatelného - nemovitostí nebo majetku. Tihle lidé jsou za vodou… nebo se k tomu břehu aspoň snaží doplavat.

Zhruba 16 % lidí míří po velkém snu: vlastní dům nebo byt. To jsou ti, co mají tabulky, spořicí účty, hypoteční kalkulačky a někde mezi tím i víru, že ceny nemovitostí jednou začnou klesat. Dalších 12 % si dává jako cíl velkou dovolenou a už se vidí, jak se potápí se žraloky na Maledivách.
Jenže realita má taky svou tvrdší stránku 42 % dotazovaných má jako cíl prosté, ale důležité - splácet půjčky a dluhy. A poslední třetina? Ta to prostě neřeší, protože neví, co bude zítra, natož pak za pět let.

Jen 11 % lidí si letos stanovilo cíl začít konečně spořit. Je to sympatické rozhodnutí. Dalších 8 % se chce více zaměřit na zážitky a odkládat peníze na dovolenou či koníčky.
Silnou pozici má ale jiný, ambicióznější cíl: 32 % lidí se chce naučit méně utrácet a více plánovat. Je to jeden z nejtěžších úkolů, protože vyžaduje disciplínu, systematičnost a trpělivé přehodnocování priorit. A pak je tu skupina, která k předsevzetím přistupuje s odzbrojující upřímností. Téměř polovina respondentů si raději žádný cíl nedefinuje a jednoduše doufá, že příští rok bude lepší než ten minulý.

V otevřených odpovědích se ukázalo, že česká finanční moudrost stojí hlavně na jednom: umět si něco odložit stranou. Přibližně čtvrtina lidí jako nejlepší tip zmiňovala šetření, spoření a tvorbu rezervy. Silně zaznívala i snaha vyhýbat se zbytečným výdajům a dluhům, což jsou rady staré, ale stále funkční.
Významná část respondentů mluvila také o investování - nejčastěji do nemovitostí a drahých kovů, méně pak do akcií, ETF či krypta. Zajímavě vyčníval i životní nadhled: peníze jsou důležité, ale zdraví a radost ze života jsou víc. A zhruba pětina lidí přiznala, že žádný tip nemá nebo si ho nepamatuje.
Ale padly zde i takové perly:
Celý průzkum ukazuje, že Češi žijí Vánoce i finance po svém. Někdy s plánem, jindy s adrenalinem a často s nečekanou dávkou pragmatismu. Umíme šetřit, ale taky se umíme odvázat. Toužíme po jistotách, ale občas nás srdce donutí sáhnout po kreditce. Investice nás lákají, dluhy nás straší a předsevzetí… ta nám většinou ujíždějí rychleji než kapr z vany.
Přesto je za všemi odpověďmi jedna společná linka: snaha dělat, co je v danou chvíli nejlepší pro nás a naše blízké. A to je možná ta nejpříjemnější finanční jistota ze všech.