Zpět
Zapomeňte na dopis psaný rukou. Tohle není 1993. Dneska se hraje hlavně na PDFka. vypadají profesionálně, nevadí jim žádné formátování, a navíc zůstanou přesně tak, jak jste je stvořili. Word se sice ještě drží, ale může si na jiném počítači začít žít vlastním životem. A ten život může být dost… rozházený.
A co délka? Platí zlaté pravidlo: méně je víc, ale nic nevynechávejte. Ideálně se vejděte na jednu stránku, maximálně dvě, pokud máte za sebou půl života pracovních hrdinství.
A jestli nechcete ztrácet čas přemýšlením, kde co napsat a jak to srovnat do lajny, klidně sáhněte po online šablonách nebo generátorech zdarma. Ušetříte si nervy i mozkové buňky a váš profil bude vypadat jako z dílny profíka, i když jste ho skládali v pyžamu u snídaně. Win-win.
CVčko není detektivka. Personalista nechce luštit, kdo jste a co umíte. Musí to být jasné, stručné a výstižné. Nestačí napsat “jsem týmový hráč” a doufat v zázrak. Chce to fakta, co mají váhu.
Posílat ten samý dokument na deset různých pozic nemusí být ten nejlepší nápad. Každá pozice hledá něco trochu jiného, a proto by měl váš životopis pokaždé ladit s tím, co zaměstnavatel očekává.
Podívejte se pořádně na pracovní inzerát. Všímejte si klíčových slov, požadavků a toho, jak firma mluví. A pak tomu přizpůsobte jazyk, dovednosti i zkušenosti, které zdůrazníte. Personalista musí při čtení cítit, že tenhle člověk ví, kam se hlásí a chce být právě u nás. A to je přesně to, co vás dostane ke dveřím pohovoru.
Napsat životopis, který zaujme, není žádná raketová věda, chce to jen trošku přemýšlení, špetku kreativity, a hlavně chuť ukázat, co ve vás je. Nedělejte z toho vědu, ale dejte si záležet.