.webp)
Zpět
Našeho průzkumu se zúčastnilo víc než 300 rodičů z celé republiky, takže žádný malý vzorek z jedné školky v Horní Dolní. Děti byly zastoupeny napříč věkem – od předškoláků (16,9 %), přes prvňáky a druháky z 1. stupně ZŠ (34,4 %), až po žáky 2. stupně (20,4 %), středoškoláky (16,9 %) a dokonce i pár „skoro dospěláků“ (11,5 %), kteří už si umí spočítat, kolik stojí život.
Zkrátka pestrá partička, která dává celkem věrný obrázek o tom, jak to u českých rodin s penězi a dětmi vypadá. Tak rovnou skočíme na první oblast - kolik rodiče utrácí za školní výbavu během 1 roku?
.webp)
Podle našich dat:
Nebereme si servítky – skoro polovina rodin odpověděla, že výbava pro školáka vyjde na 2,5–5 tisíc korun. To je číslo, které už může majitele peněženky pěkně zaskočit. Zvlášť když „nějak to dáme“ doprovází každé prázdniny.
Tip pro rodiče: Rozdělte si náklady na školní výbavu na menší měsíční částky a šetřete průběžně. Není nic horšího než zoufale počítat drobné v posledním srpnovém týdnu, kdy dítě potřebuje nový batoh, přezůvky i zápisné do kroužku. Stačí odkládat pár stovek měsíčně a zářijové nákupy pak nebudou bolet víc než ranní vstávání po prázdninách.
.webp)
Koukněte na čísla - jakou výši kapesného dávají rodiče svým dětem?
Takže: skoro 4 z 10 dětí nedostávají pravidelné kapesné. To je škola jako hrom. Odborníci říkají, že kapesné by nemělo být jen „výplata“ na zmrzlinu, ale nástroj pro finanční gramotnost. Padají doporučení: kolem 5–7 let začít drobným obnosem, postupně zvyšovat podle věku a schopností dítěte samostatně hospodařit.
I z našich dat vyplývá že rodiče, kteří mají malé prcky do 11 let, většinou kapesné nedávají. Teprve až od 11 let polovina nejvíce dětí dostává kapesné ve výši 100-300 Kč týdně.
Rodičovský hack: Dohodněte si dítětem částku tak, že ji rozdělíte na výdaje, spoření a společné zážitky. Například: 100 Kč týdně → 60 Kč volné utrácení, 20 Kč spoříme na něco většího, 20 Kč do společného „rodinného fondu“ (např. kino). Ať to není jen „kup si co chceš“, ale „rozmysli si“.
Chcete více super tipů jak komunikovat s menšími dětmi o penězích a učit je finanční gramotnost? Mrkněte na náš článek zde!
Bankovní účty pro děti jsou dnes téma, o kterém se mluví víc než o přezůvkách před prvním zářím. Banky se předhánějí, kdo nabídne chytřejší aplikaci, barevnější kartu nebo víc limitů „na míru rodičům“. Jenže za pozlátkem barevné karty se skrývá jedna důležitá otázka – kdy dítěti účet vlastně dávat a jak ho naučit s ním zacházet tak, aby mu peníze nemizely rychleji než zmrzlina v červenci?
Podívejte se, jak to vyšlo v našem průzkumu:
.webp)
Téměř třetina rodičů (30,1 %) uvedla, že děti už účet mají a hospodaří skvěle. To máme opravdu radost. 21 % rodičů uvedla, že nemají a když dítě potřebuje, zeptá se mámy či táty. Pětina rodičů sice svým ratolestem účet zřídila, ale peníze mizí rychleji, než popcorn v kině. Jak motivovat děti více spořit?
Existují aplikace typu „dětský účet“ (např. od některých bank či fintechů), které umožňují rodiči sledovat, kolik dítě utratilo, kolik má naspořeno apod. Vyberte si banku, kde děti uvidí rozdíl mezi penězi na běžném účtu a třeba na tom spořicím, kde bude šetřit na něco většího.
A to nejdůležitější? Nezachraňujte zůstatek pokaždé, když dojde na nulu. Pokud dítě peníze utratí, prostě řekněte: „Hotovo. Další kapesné přijde až příště.“ I tenhle malý moment je součástí finanční výchovy.
.webp)
Zde vyšla jasná většina - obědy ve škole, svačinu z domu (75,3 %). 13,5 % rodičů připravují dětem doma všechno. Chtějí mít dohled nad tím, co dítě jí a určí si sami i výdaj. Zkrátka mají všechno pod kontrolou. 10,3 % rodičů dá dětem peníze na svačinu ať si koupí co chce. Díky bohu, že jen 1 % rodičů to neřeší vůbec.
Výživa není jen otázka „co mám“. Je to i otázka „jak se dítě cítí“. Když svačina postrádá bílkovinu nebo je jen sladká, může to vést k únavě a poklesu soustředění. Studie potvrzují, že děti, které mají kvalitní jídlo, mají lepší výkon a méně absencí. Takže, možná se ta nachystaná svačinka za méně nudlí u nosu nakonec vyplatí, ne?
Praktický tip:
Vymyslete společně svačinu, která kombinuje: celozrnné pečivo + sýr nebo šunku, + ovoce nebo zeleninu. Vyhněte se jen sladkému sendviči nebo kupovaným koláčkům. Pokud navíc zapojíte do přípravy i děti samotné, budou si nachystaného jídla vážit.
Zajímají se rodiče o to, co jejich ratolesti ve škole jí? Pojďme mrknout na data!
.webp)
Naše data ukázala:
Takže více než polovina rodičů opravdu sleduje, co dítě jí. To je fajn. Ale 1 z 10 rodičů to neřeší vůbec. Není potřeba počítat každou kostičku sýra ani analyzovat jídelníček do tabulek bílkovin a sacharidů. Ale pokud je dítě často unavené, bledé nebo pořád marodí, stojí za to kouknout aspoň na to, co má v krabičce na svačinu.
Zajímavé je, že zájem o to, co dítě ve škole jí, nejvíc roste u rodičů dětí na 1. stupni základní školy, pak na střední škole mírně klesá a znovu stoupá u vysokoškoláků – tedy u těch „skoro dospěláků“. Dává to smysl – menší děti potřebují víc péče a dohled, u puberťáků už rodiče často rezignují (protože vysvětlovat sedmnáctiletému, že energy drink není oběd, je marný boj). A když se z nich stanou VŠ studenti, začíná nový druh zájmu – spíš než o nutriční hodnoty jde o to, jestli vůbec jedí a mají na to z čeho.
Tip do praxe: Udělejte si krátký „check-in“ jednou týdně: co dítě mělo na oběd, jaká byla svačina, co by mohlo být lepší. Dotaz: „Jaká byla ta svačina? Cítil jsi se odpoledne unavený?“ – jednoduchá otázka, velký efekt.
Kroužky a mimoškolní aktivity spolykají pěknou porci peněz. A nejde jen o samotné členské poplatky – přičtěte k tomu dresy, boty, výtvarné potřeby, hudební nástroje nebo poplatky za soutěže. Rodiče malých hokejistů by o tom mohli napsat celou ekonomickou studii.
Naše data ukázala, že víc než 40 % rodičů utratí za kroužky 500–1 000 Kč měsíčně, ale dalších 13,2 % rodičů přiznalo, že se to šplhá i přes 2000 Kč měsíčně.
Tip pro rodiče: Méně je často více. Dítě, které má čtyři kroužky týdně, není šťastnější, jen unavenější (a vy chudší). Zkuste se společně zamyslet, co ho baví nejvíc, a držte se maximálně dvou aktivit. Rozvíjet talent je skvělé, ale není nutné mít doma mistra světa, který zvládne tančit, hrát fotbal, malovat a k tomu číst encyklopedie na dobrou noc.
Český rodič má jasno – svačina z domu, rozumné kapesné a nejlépe dva kroužky místo čtyř. Přesto se ukazuje, že finanční disciplína i zdravý selský rozum mají pořád kam růst. Kapesné ještě není samozřejmost, kroužky umí spolknout pěknou částku z rozpočtu a bankovní účet pro dítě je zatím spíš výjimka než pravidlo.
Drobné změny – od pravidelného spoření na výbavu až po rozumný počet kroužků – dokážou udělat velký rozdíl. A nejlepší investice? Ta do časově klidnějších, spokojenějších a zdravějších dětí.
