Jak vybrat školní kroužek a nepřijít o nervy ani výplatu

Najít ten pravý je trochu jako lovit oblíbenou hračku pod postelí. Víte, že tam někde je, ale nejdřív narazíte na prach, ponožku a knoflík od loňského kalhot. Aby to celé neklouzalo do chaosu, je fajn držet se pár osvědčených pravidel:

‍

• Začněte u zájmu potomka, ne u nabídek - Když kroužek vychází z toho, co dítě baví, není potřeba ho k docházce přemlouvat ani uplácet extra časem na mobilu.

‍

• Zohledněte jeho temperament - Někteří školáci rozkvetou v kolektivu a pohybu, jiní nejlíp fungují, když mají svůj prostor a čas.

‍

• Počítejte i se svojí kapacitou - Není slabost říct si, že čtyři kurzy týdně nezvládnete. Vaše psychická a finanční pohoda se taky počítá.

‍

• Dejte šanci zkušební lekci - Ukázková hodina odhalí víc než všechny letáky světa. A případné zklamání nebude stát jak víkendový nákup.

‍

• Nepřetěžujte rozvrh - Dvě aktivity bohatě stačí. Dítě potřebuje i čas na nudu, ležení na koberci a nekonečné stavění z lega.

‍

• Sledujte, co přináší radost - Ne všechno musí vést k výsledkům. Kroužek, ze kterého si mrňous odnáší dobrou náladu, už svůj účel splnil.

‍

Kde hledat levné nebo bezplatné vyžití pro děti

I když to tak někdy působí, možností je překvapivě hodně, jen je třeba vědět, kam se dívat. Mnoho základních škol nabízí zájmové činnosti v rámci družiny, a to zcela zdarma. Programy jako deskovky, sportovní hry, výtvarka nebo práce s počítačem často běží pod taktovkou vychovatelů a jsou skvělým způsobem, jak dítě zapojit bez dalšího papírování a výdajů.

‍

Dalším zlatým dolem jsou Domy dětí a mládeže (DDM). Tyhle organizace mají širokou nabídku aktivit, od tance a divadla přes robotiku až po chovatelství. A to za přijatelnou cenu. Většina mimoškolních aktivit vychází na pár stokorun měsíčně, někdy i méně. V některých regionech se navíc daří programy dotovat z evropských nebo státních fondů, takže místní nezletilci mohou mít přístup k aktivitám zcela bezplatně.

‍

Pokud chcete ušetřit na sportu, nezapomeňte na příspěvky od zdravotních pojišťoven. Většina z nich přispívá na pohybové aktivity dětí, stačí doložit potvrzení o zaplacení. Výše příspěvku se liší, ale pohybuje se běžně mezi 500 až 2 000 Kč ročně. To může pokrýt buď celé pololetí, nebo aspoň částečně ulevit při začátku školního roku, kdy je výdajů všude až nad hlavu.

‍

‍

Kolik to vlastně stojí? Kroužky vs. domácí blbnutí

Ceny kroužků lítají jak aprílové počasí. Někde zaplatíte za pololetí výtvarky kolem 2000 Kč, jinde dáte za tenis deset tisíc a víc. Sportovní kluby, soukromé kurzy nebo jazykovky umí domácí rozpočet pěkně provětrat. A to ještě nejsme u výbavy, která často stojí stejně jako samotný koníček.

‍

Pak je tu druhá varianta: domácí aktivity. Papír, pastelky, míč v parku, deka na cvičení. Všechno máte doma, nebo pořídíte za pár stovek. Neplatíte za lekce, ale spoléháte na vlastní vynalézavost a čas. A to někdy může být úplně stejně obohacující jako organizovaný kroužek.

‍

Obojí má něco do sebe. Kurzy přináší strukturu, nové kamarády a vedení. Domácí program zase svobodu, klid a nulové faktury. Klíčem je najít balanc a nebát se občas místo přihlášky vytáhnout nůžky, balón nebo plastelínu.

‍

‍

Na konci dne jde hlavně o to, aby to sedělo vám

Není potřeba pochytat všechny kroužky jak pokémony. Důležité je, aby dítě mělo prostor dělat něco, co ho baví. Ať už ve školní tělocvičně, doma na koberci nebo na zahradě s klackem místo hokejky.

‍

Nemusí to stát majlant. Nemusí to být každý den. Nemusí to být vůbec perfektní. Stačí, když to bude vaše. Přiměřené vašemu času a vaší peněžence.

‍