Zpět
Faktura do zahraničí není exotická anomálie. Pořád je to faktura. Jen má pár údajů navíc, aby se neztratila cestou mezi českou účetní, zahraničním klientem a daňovými pravidly.
A co se týče jazyku, měl by mu rozumět hlavně příjemce. Když budete fakturovat do Německa, tak pište německy nebo anglicky.
U fakturace do EU si vždycky položte dvě otázky:
Bez toho se člověk v DPH zamotá rychleji než kabel od nabíječky.
Pokud fakturujete firmě nebo podnikateli v EU, typicky vystavujete fakturu bez české DPH v režimu reverse charge. To znamená, že DPH si přizná odběratel ve své zemi. Na faktuře uveďte jeho VAT ID a poznámku, že daň odvede zákazník.
Další situace je, když fakturujete v EU neplátci daně. Například si občan Německa koupí něco z vašeho českého e-shopu. Základní pravidlo říká, že místo plnění je tam, kde má sídlo poskytovatel služby. Jinými slovy: český plátce obvykle fakturuje s českou DPH. Ve specifických příkladech se ale musíte registrovat v daném státě platit DPH tam. Tomu lze předejít registrací do režimu OSS (one stop shop), kdy platíte DPH pouze u nás a náš hodný stát už to pak rozešle, kam je potřeba.
Jako neplátce DPH fakturuje bez DPH. Pokud fakturujete dalšímu plátci, musíte se přihlásit jako identifikovaná osoba. To je takový účetní mezistupeň: nejste klasický plátce DPH, ale pro přeshraniční obchod máte určité povinnosti - třeba podávat souhrnné hlášení.
U zboží je situace trochu jiná, ale i tady platí: jakmile pravidelně prodáváte do EU, hlavně přes e-shop, hlídejte si limity (10 000 EUR za rok) a případné povinnosti v režimu OSS.
Fakturace mimo EU bývá v některých ohledech jednodušší. Neřeší souhrnné hlášení a reverse charge. I tak je ale potřeba si některé věci pohlídat.
Pokud jako český plátce poskytujete službu podnikateli mimo EU, opět se díváte hlavně na místo plnění. Základní pravidlo u služeb říká, že místem plnění je místo, kde má zákazník sídlo. Pokud tedy fakturujete americké firmě běžnou konzultaci, grafiku, marketing, programování nebo podobnou službu, místo plnění je typicky mimo Česko. Výsledek? Faktura zpravidla půjde bez české DPH.
U běžné služby pro soukromou osobu platí, že místo plnění je tam, kde má sídlo poskytovatel služby. Tedy u českého podnikatele v Česku. To by znamenalo českou DPH. Aby to nebylo tak jednoduché, tak i zde najdeme výjimky - jako reklamní služby, právní poradenství nebo zpracování dat. V takových případech se místem plnění stává zahraničí a opět jedete faktury bez české DPH.
Pro neplátce bývá fakturace mimo EU na první pohled klidnější. Fakturujete bez DPH a ani vám nevzniká povinnost se registrovat jako identifikovaná osoba nebo podávat souhrnné hlášení. V podstatě je to ten samý režim, jak kdybyste fakturovali po našem krásném Česku.
Fakturace do zahraničí může na první pohled vypadat jako účetní výprava do neprobádané džungle, kde za každým rohem číhá DPH, reverse charge nebo nějaké to nenápadné VAT ID. Ale jakmile si ujasníte, komu fakturujete a kam fakturujete, začne to celé dávat smysl. Stačí fakturu nepustit do světa jen tak v pantoflích, zkontrolovat základní údaje, správně ošetřit DPH a pak už jí můžete zamávat na cestu. Bon voyage, malá fakturo.
