Všechny články
Tahle věta neřve, nevybírá se z účtu ve velkých částkách najednou. Nevyskakuje jako splátka hypotéky, ani jako nečekaná oprava auta. Jen tak si šeptne:
„Pojď, zasloužíš si to.“ A člověk si pořídí něco, co nepotřebuje, ale co mu přece udělá radost. Protože, však co, je to výjimečně.
Jenže „výjimečně“ je, když si člověk koupí jednou za pět let vysavač. Ne když si třikrát do měsíce objedná sushi, protože „venku prší a dneska fakt nebudu vařit“. Tahle věta se totiž přestrojuje za svátek, narozeniny, slevu, konec pracovního týdne i odměnu a větu “protože dneska jsem byla fakt dobrá“.
A pak se nestačíte divit, že těch „jednou za rok“ bylo v roce třicet šest. To už není výjimka, ale životní styl. A často dražší než pěkná dovolená.
Protože funguje jako dokonalé alibi. Máme pocit, že když si něco dovolíme „jen výjimečně“, tak to přece nemůže rozpočet nijak rozkývat. Ale ouha, těch výjimek máme každý měsíc několik.
Tahle věta:
Udělat si radost jen dvakrát ročně je v pohodě. Jenže když je to takhle: “Udělám si radost jen dvakrát ročně, když mám narozenin a když je nemám”, tak může nastat problém.
Nemusíte se stát mnichem žijícím ze vzduchu a vody. Ale když si každou výjimku dáte pod lupu, zjistíte, že některé „radosti“ vám za to prostě nestojí. A hlavně, když plánujete dopředu, dá se utrácet i s radostí a bez výčitek.
Zkuste místo „je to jen jednou za rok“ říkat:
Jasně, občas se odměnit není hřích. Ale když se z výjimek stane pravidlo, rozpočet se sype jako domeček z účtenek. Dobrá zpráva je, že i tenhle zlozvyk se dá zkrotit, chce to jen trochu systému, nadhledu a pár jednoduchých vychytávek.
Tady jsou naše osvědčené tipy:
Vytvořte si roční plán „výjimečných“ výdajů - klidně si napište, kdy v roce přichází vaše slabé chvíle – Vánoce, festivaly, narozeniny a udělejte si na ně rezervu.
Využívejte tzv. „účet pro radost“ - každý měsíc na něj pošlete pár stovek a když to na vás zase přijde, máte z čeho brát.
Zaveďte si výdajový deník - už po pár týdnech uvidíte, kolik těch „jednou za rok“ je ve skutečnosti. A nelhat, to se do deníčku nesmí!
Zaměřte se na zážitky, ne na věci - pamatujeme si víc výlet na kole (kdo by si nepamatoval ten kopec, že jo…) než pátou kabelku v řadě.
Tak co, kolik „jednou za rok“ už máte letos za sebou? A co teprve před sebou? Držíme palce ať si na tato pravidla příště vzpomenete a rozmyslíte se, jestli vám to stojí za to!