Zpět
Když přijde konec října a začátek listopadu, některé domácnosti se promění v malý Disneyland plný dýní, světýlek a kostlivců, zatímco jiné míří s lucernou a tichým zamyšlením na hřbitov. A i když se to může zdát jako kulturní souboj dvou světů, Češi mají jasno. Asi 80 % lidí u nás slaví Dušičky, zatímco Halloween si získal srdce přibližně jen 10 % populace.
Přesto je tu jeden malý háček. Na Halloween paradoxně utrácíme víc. Průměrně kolem 500 až 1000 Kč na osobu za kostýmy, dekorace, sladkosti nebo tematické párty. Zatímco za Dušičky je to “pouhých“ 200 Kč.
To neznamená, že by Památka zesnulých byla levnou záležitostí. Věnce a květinové dekorace na hroby se umí vyšplhat klidně až na několik tisíc korun.
Když si vzpomínkový věnec vyrobíte vlastníma rukama, nezískáte jen dekoraci. Dostanete i krásný rituál, při kterém si můžete v klidu zavzpomínat. A navíc ušetříte klidně i pár tisíc. Co budete potřebovat?
Základ tvoří kruhový korpus. Nejčastěji ze slámy, proutí nebo polystyrenu (dá se sehnat už od 30 Kč). Dále se hodí mech, větvičky túje, borovice nebo smrku (co najdete v lese, to berte jako dar přírody), k tomu mašle, sušené květy, šišky, plody, šípky a drátky nebo tavnou pistoli. A pokud máte doma starší svíčky nebo ozdoby, které přežily Vánoce, klidně je zapojte do akce.
Samotná výroba je jednodušší, než vypadá. Základní pravidlo zní: vrstvěte s citem. Na korpus nejdřív přichyťte větvičky (stačí je ovázat drátkem nebo lepit tavnou pistolí), pak přidejte mech a přírodní doplňky. Nebojte se asymetrie, věnec nemusí být dokonale kulatý jak podle kružítka.
Není to o tom, kolik utratíte, ale kolik lásky vložíte do vzpomínky. Jenže když se sejdou svíčky, květiny, věnce, cestovné a třeba i něco na zahřátí do termosky, najednou rozpočet začne procházet pěti fázemi truchlení.
Naštěstí existují způsoby, jak uctít památku důstojně. Tady jsou tipy, které vám pomůžou vyhnout se předdušičkovému infarktu v květinářství:
Zapomeňte na soutěž o největší věnec ani přehlídka luxusních svíček. Jsou to chvíle, kdy se na chvilku zastaví čas. Kdy místo obrazovek koukáme do plamínku a místo stories si přehráváme vlastní vzpomínky.
A právě o to jde. Nezáleží, kolik utratíte, ale co si v sobě nesete. Pokud to celé zvládnete s citem, pokorou a bez rozbití prasátka, tak máte vyhráno.