Zpět
Internetový podvod je v zásadě taková moderní kapsařina. Jen místo tlačenice v tramvaji stačí pár kliknutí, falešný e-mail nebo dobře načasovaná zpráva. Někdo se vydává za banku, jiný za kurýra, další slibuje výhodnou investici, která zní skoro až podezřele skvěle. Stačí chvilka nepozornosti a člověk může přijít o peníze dřív, než si stihne uvařit kafe.
A teď trochu tvrdší realita. Internetoví podvodníci v Česku v roce 2025 napáchali škody za 2,13 miliardy korun. Banky za stejný rok zachytily víc než 90 936 pokusů o podvod, což vychází zhruba na 250 útoků denně. Jinými slovy – zatímco si čtete tenhle odstavec, někde právě probíhá další pokus, jak někoho připravit o peníze.
Podvodné webové stránky jsou takové malé digitální kulisy. Na první pohled vypadají jako váš oblíbený e-shop, banka nebo třeba přihlašovací stránka k dopravci. Jenže ve skutečnosti jde o past. Stačí zadat přihlašovací údaje, číslo karty nebo potvrdit platbu… a peníze mizí někam pryč.
Často se na ně dostanete přes odkaz v e-mailu nebo SMS, která vás nenápadně postrčí k rychlé akci.
Možná vás ale překvapí, že lidé nejsou úplně bezbranní. V našem výzkumu dokázalo 87 % dotazovaných podvodnou webovou stránku správně rozpoznat. To zní vlastně docela uklidňující, že?
Jestli sledujete naše sociální sítě, určitě jste si všimli, že pořádáme soutěže. A zrovna nedávno se nám do jedné z nich naboural někdo, kdo se na nich (respektive na vás) chtěl finančně přiživit. A udělal to rychle a jednoduše. Vytvořil napodobeninu našich webových stránek, která vypadala téměř identicky, jako originál. Podvodná stránka vybízela k uvedení osobních údajů, přihlašovacích hesel a čísel platebních karet. Ale protože bezpečnost je pro nás to nejdůležitější, odhalili jsme tento pokus v rámci minut a měli čas všechno zastavit a uvést na pravou míru. Ale ne na celém internetu to funguje tak rychle a bezpečně jako u nás.
Sociální sítě obecně jsou pro podvodníky ideálním místem pro šíření falešných informací a lákání uživatelů do pastí. Může jít o falešné soutěže, nabídky, které jsou příliš dobré na to, aby byly pravdivé, nebo falešné profily.
Phishingové e-maily a SMS zprávy jsou navrženy tak, aby vás přiměly kliknout na nebezpečný odkaz nebo stáhnout škodlivý software. Tyto zprávy často vypadají, jako by byly od bank, vládních institucí nebo známých společností.
Nikdy neklikejte na odkazy v podezřelých e-mailech nebo zprávách. Takové odkazy mohou vést na falešné stránky nebo stáhnout malware.
Telefon zazvoní. Na displeji číslo, které klidně může vypadat jako oficiální. Na druhé straně klidný, profesionální hlas. Prý došlo k podezřelé transakci a je potřeba ji rychle řešit. Najednou jste pod tlakem. A přesně o to jde. Podvodník vás vede krok za krokem. Někdy vás přiměje nadiktovat kód, jindy převést peníze na “bezpečný účet”.
V Česku patří právě vishing mezi nejčastější scénáře, se kterými se lidé setkávají. Banky opakovaně upozorňují, že tyhle hovory tvoří velkou část útoků a často končí škodami v řádu desítek až stovek tisíc korun na jeden případ.
Jak se bránit:
Video, kde známý politik nebo celebrita doporučuje investici? Volá vám váš příbuzný? Klidně může jít o podvrh. Deepfake technologie dokáže v roce 2026 napodobit hlas i obličej tak dobře, že rozdíl poznáte jen těžko. A právě na to podvodníci sází.
Prodáváte starý telefon, kolo nebo gauč. Ozve se zájemce, rychlá domluva, všechno šlape. A pak přijde odkaz na platbu přes kurýra nebo bezpečný převod. Kliknete… a místo peněz zadáváte údaje ke kartě.
Tenhle typ podvodu je v Česku extrémně rozšířený. Jen na inzertních portálech jde o tisíce případů ročně. A často nachytá i ty, kteří si myslí, že mají všechno pod kontrolou.
Černý pásek v karate je v tomto případě na dvě věci. Můžete ale udělat mnoho a stačí k tomu chvilka. A pravidelnost!
To, že internet je pěkná džungle plná dravé zvěře nezapomeňte vysvětlit nejen svým dětem, ale ani rodičům či prarodičům.
Protože internetoví podvodníci si servítky neberou před nikým.
