Nemám čas jako nejoblíbenější výmluva moderního světa

Nemám čas je něco jako moderní verze výmluvy, že vám pes sežral úkol. Říkáme to automaticky, s jistotou, že tím vše vysvětlujeme. Ale co tím vlastně myslíme? Skutečně je každá minuta našeho dne narvaná k prasknutí, nebo jsme si jen zvykli říkat to jako kouzelnou formuli, která nás osvobodí od rozhodnutí?

‍

Čas se dá přirovnat k drobným v kapse. Jsou tam, ale moc o nich nevíme. Tu si sáhneme pro kafe, tu pro parkování, a než se nadějeme, kapsa je prázdná. A co hůř, často ani netušíme, kam se všechny ty minuty vlastně poděly.

‍

Stejně jako s mincemi, i s časem si to občas chce sednout, vysypat ho na stůl a začít počítat, za co jsme ho vlastně utratili.

‍

Změna mindsetu - od plánování k prioritám

Některé dny vypadají jako hasičská stanice. Pořád někde hoří. Co není naléhavé, na to nemáme čas. Jenže právě tady se schovává největší past moderního plánování. Všechno vypadá urgentně, ale máloco je skutečně důležité. A tak plníme dny úkoly, které blikají červeně, místo těch, které by mohly tiše a trvale změnit směr našeho života.

‍

Změna nepřichází s větším diářem, ale s jiným způsobem přemýšlení. Nejde tolik o to, kdy se něco stihne, ale jestli to má vůbec smysl. Jakmile se na čas začneme dívat jako na investici, přichází posun. Čas se začne využívat vědoměji, laskavěji a v souladu s tím, co člověk považuje za důležité.

‍

• Pravidlo 80/20 neboli Paretovo pravidlo - Většina výsledků, zhruba 80 %, pochází jen z malé části činností. Možná právě z těch 20 %, které občas odkládáte, protože teď zrovna nehoří nejvíc. Zamyslete se nad tím, které aktivity mají reálný dopad na váš život, práci, vztahy nebo pohodu. A nebojte se udělat malou inventuru. Co vám jen zabírá místo, ale nic nepřináší, může klidně zmizet ze seznamu.

‍

• Barevný kód důležitosti v diáři - Diář nemusí být jen přeplněný sloupec úkolů. Udělejte si z něj vizuální mapu svých priorit. Co je důležité (ať už osobně, nebo pracovně) označte výraznější barvou, to méně podstatné třeba šedě. Už jen samotné rozlišení vám začne ukazovat, jak moc prostoru věnujete důležitým věcem… a jak často vítězí zbytečný šum.

‍

• Týdenní otázka: Co chci doopravdy zažít? - Ne jen udělat, ale zažít. Jasně, faktura se musí odeslat. Ale kde je místo pro chvíli v přírodě, pro rozhovor, pro dobré jídlo bez telefonu v ruce? Každou neděli si sedněte na pět minut a napište si, co by vám udělalo radost. Ne jako odměnu po práci, ale jako součást týdne.

‍

• Udělejte si vlastní časové účetnictví - Na konci týdne si napište, kam váš čas skutečně zmizel. Klidně jen pár vět. Co vás nabíjelo, co vás vysálo, co se táhlo jako pondělní porada a co uteklo jako Usain Bolt? Tenhle mini audit vás naučí vidět rozdíl mezi aktivitou a hodnotou.

‍

• Vyhraďte si čas na NIC - Ne, není to ztráta času. Je to investice. Kousek dne, kdy se nic nečeká. Žádné notifikace, žádný výkon, žádný úkol. Jen prostor. A právě v těchto mezerách se často dějí velké věci. Vznikají nápady, přichází klid nebo jen ticho.

‍

‍

Nemáte málo času. Možná jen míří jinam

Váš čas není problém. Je to příležitost. Mnohdy stačí jen malý posun, změnit úhel pohledu, přeskládat priority, vybrat si vědomě. A najednou se do dne vejde knížka i kafe na slunci. Váš čas je vaše volba. Tak ať stojí za to!