Pamatujete si ten pocit, když jste jako děti dostali na zimu pořádné boty? Takové, co vydržely bahno, sníh, koulovačku i skákání do kaluží? Nebyly zrovna levné, ale přežily daleko více než jednu sezónu. Vám už sice byly boty po roce malé, ale posílaly se po rodině dál, aby ještě posloužily. Kdo neměl aspoň jedny boty po sestřenici nebo bratranci jakoby nežil. Dneska? Často koupíme stylové boty fakt za raketu a po dvou měsících – šup a už nám z nich kouká ponožka.
A v tom je právě ten rozdíl. Mezi tím, co vypadá jako luxus a tím, co má skutečnou hodnotu. Drahá věc není automaticky ta lepší. A rozhodně to není věc, která nás udělá šťastnějšími nebo spokojenějšími. Jenže to nám nikdo z billboardu neřekne. Tam se na nás usmívá modelka s kabelkou za šede a my máme podvědomě pocit, že když si koupíme totéž, bude náš život taky tak skvělý, šťastný a úžasný. Realita? Trochu jinde.
Co je dneska skutečný luxus? Možná je to to, že si nemusíte kupovat každé tři měsíce nové rifle. A můžou to být také věci co vydrží a mají příběh. Třeba kabát po tátovi, který se nosil ještě za totáče a stejně dnes vypadá stylově. Nebo židle, co přežila pět stěhování a pořád drží. A jasně, může to být i nový značkový výrobek, ale takový, který má smysl. Vyrobený z poctivých materiálů, nejlépe někde v dílně, ne na pásu v továrně s nulovým zájmem o planetu.
Začínáme si víc všímat nejen toho, co kupujeme, ale i proč to děláme. A čím dál častěji přichází otázka: Potřebuju to? Dává mi to nějakou přidanou hodnotu, nebo jen pocit, že nejsem pozadu? Je to radost, nebo další zbytečnost, kterou za půl roku pošlu dál nebo vyhodím? O tom proč vlastně kupujeme věci, které nepotřebujeme se můžete více dočíst zde.
Nový iPhone může být fajn. Ale pokud ten starý pořád dobře funguje a dělá všechno, co potřebujete, co přesně vám ten nový přinese navíc? Lepší foťák? O něco svižnější odezvu? A stojí vám to za těch několik desítek tisíc? Protože za ty peníze si můžete koupit třeba kurz, co vám zvedne kvalifikaci a plat. Nebo kvalitní kolo, se kterým zažijete víkendy, na které budete vzpomínat celý život. A nebo jen klid, třeba v podobě menšího spoření na horší časy.
Stejně tak tenisky. Jasně, že ty za 20 tisíc s logem módní značky vypadají parádně. Ale pokud je kupujete jen kvůli tomu, že je nosí váš oblíbený rapper, dejte si pozor. Některé tenisky se sice mohou stát sběratelským kouskem a časem je klidně prodáte dráž, než za kolik jste je pořídili, to ale neplatí u všech. Pokud je obujete a za dva měsíce ztratí tvar i šmrnc, jejich hodnota spadne stejně rychle jako gatě se starou gumou. Naopak kvalitní kožené boty za tři tisíce, které nosíte už čtvrtou zimu, se sice do aukce na eBay nedostanou, ale pro váš každodenní komfort a peněženku mají cenu zlata.
A to je klíčové. Investice.
Skutečný luxus není o tom mít víc. Je to o tom mít věci, které pro nás mají smysl. Co nám slouží, místo toho, aby nás nutily jim sloužit. A taky o tom, že si dovolíme říct NE zbytečnostem. Ne proto, že bychom si je nemohli dovolit, ale proto, že víme, že si zasloužíme víc – víc pohodlí, víc klidu, víc kvality. Ne třicet triček, co po dvou praních změní tvar, ale tři trička, která sedí jak ulitá a cítíme se v nich skvěle.
Udržitelnost v tomhle kontextu není jen o planetě. Je to o nás. O naší hlavě, peněžence i skříni. Mít doma věci, které nepůsobí stres, protože je pořád třeba je měnit, opravovat nebo nahrazovat. Ale naopak věci, co dělají radost, protože víme, že na ně je spoleh. Jako ty jedny domácí tepláky – sice už mají podezřelou díru na koleni a barva z původní šedé přešla do odstínu „co-to-jako-je?“, ale vy ne a ne se jich vzdát. A když je vyperete v Perwollu budou jako nové, což?
A u oblečení to platí dvojnásob. Není to jen o tom, jestli nám sluší nebo jestli je z příjemného materiálu. Je to i o tom, kdo ho vyrobil. V jakých podmínkách. A jestli za to dostal férově zaplaceno. Možná se to nezdá, ale právě tím, co si oblékáme, ovlivňujeme svět víc, než bychom si mysleli. Proto má smysl vybírat si značky, které jsou transparentní a platí důstojně svým zaměstnancům.
A taky si dávejte majzla na greenwashing – čili na značky, které se tváří jako ekologické, ale ve skutečnosti jen lepí zelená hesla na neudržitelný byznys. Když vidíte, že tričko stojí 129 Kč a údajně je šetrné k přírodě, zamyslete se, dává to vůbec ekonomicky smysl? Asi ne. Protože někde po cestě ten rozdíl musí zaplatit. A často to bývá právě ten, kdo to tričko vyrábí.
Skutečný luxus je mít šatník, kde každá věc má příběh, a ne pocit viny. Oblečení, které nemusíte hned po sezóně vyhodit. A které klidně rádi pošlete dál, protože víme, že vydrží ještě dlouho. To není jenom nákup, to je postoj.
Takže příště, až se vám v hlavě rozbliká „chci to!“, zkuste se na chvíli zastavit. A místo otázky „můžu si to dovolit?“ si položte ještě jinou: „Dává mi to hodnotu?“
Protože skutečný luxus je dneska vědět, co opravdu chci. A umět si za tím jít.
