Rekreační zimní sporty v Česku, žádná věda

‍Začněme uklidňující zprávou. Pokud lyžujete na normální sjezdovce, běžkujete
po upravených trasách, bruslíte nebo bobujete s dětmi někde za městem, nejste žádní extrémisté. Žádný freeride z dokumentu na Netflixu, ale klasická zimní pohoda. Potom budete v pohodě.

‍

Většina zimních úrazů jsou drobnosti. Naražené koleno, namožená záda, ego lehce potlučené. To se dá zvládnout. Problém nastává ve chvíli, kdy vás úraz vyřadí z práce. Příjem se zastaví, ale výdaje jedou dál. Nájem, hypotéka ani elektřina se o vaše koleno fakt nezajímají.

‍

A právě tady nastupuje rizikové životní pojištění. Ne proto, že by někdo plánoval průšvih, ale proto, že chrání příjem i před úplně obyčejnými karamboly. Klidně i před blbým pádem na sáňkách. Jednoduše řečeno, řeší, jestli máte z čeho žít, když vás zdraví na chvíli pošle na střídačku.

‍

Víte, co má v pojištění být, aby vás podrželo i při zimním úrazu?

Ne všechno, co v pojistce máte, je stejně důležité. Něco je naprostý základ, něco spíše pocitovka. Pokud v Česku jezdíte po vyznačených sjezdovkách, běžkujete na upravených trasách, bruslíte nebo bobujete a stane se vám úraz, pojišťovna vám v takových případech obvykle může plnit právě z následujících rizik. A právě na ta má smysl se zaměřit, protože dokážou reálně pomoct, když zimní pohoda skončí u doktora.

‍

• Trvalé následky úrazu - řeší se až s odstupem času, obvykle po roce. Teprve tehdy se ukáže, jestli se tělo vrátilo do normálu, nebo jestli zůstalo trvalé omezení, typicky koleno, záda nebo ruka, která už nikdy nebude fungovat jako dřív. Peníze mají pomoct s léčbou, rehabilitací a částečně nahradit příjem.
  
  
• Pracovní neschopnost - funguje jako finanční berlička ve chvíli, kdy vás lékař pošle na nemocenskou. Většinou se plní až po několika týdnech (často kolem 29. dne). Pár dní doma člověk zvládne, ale dva měsíce bez příjmu už začínají pěkně hýbat rozpočtem, ale ne na dobrou stranou.
  
  
• Invalidita - ta přichází na řadu u vážnějších dopadů. Má tři stupně, od částečného omezení až po stav, kdy člověk nemůže pracovat vůbec. Plnění nastává ve chvíli, kdy už není možné vrátit se k plnohodnotnému životu. Tady pojištění dává největší smysl.
  
  
• Denní odškodné úrazu je spíš doplněk. Hezky se vyjímá ve smlouvě, ale většinou
  se moc nevyplatí.

‍

‍

Snowpark: Jiná zábava, jiné riziko

Jakmile se přesunete ze sjezdovky do snowparku, mění se pravidla hry. Skoky, traily a triky už nejsou brané jako běžná rekreace a nemusí být součástí základního krytí. Často je potřeba příplatek nebo speciální nastavení. Bez něj se může stát, že při úrazu uslyšíte větu, kterou slyšet fakt nechcete: „Na tohle se vaše pojištění nevztahuje.“

‍

Zahraničí: Bez cestovního pojištění ani krok

V zahraničních horách je to úplně jiná liga. Zdravotní pojištění tady kryje jen základ a horská služba nebo vrtulník jdou často mimo něj. A tyhle položky umí stát více než celá dovolená.

‍

Proto je nutné sjednat cestovní pojištění i se zimními sporty. A pozor na rozdíl:

‍

• Životní pojištění řeší dlouhodobé dopady (výpadek příjmu, invaliditu, následky).

‍

• Cestovní pojištění řeší to, co se děje hned (léčbu, záchranu, odpovědnost).
  
  

U cestovka se často chybuje, proto si dejte pozor na tyto nejdůležitější věci:

‍
Třeba když si ho sjednáte až v zahraničí, některé pojistky mají čekací dobu, od zaplacení musí uběhnout pár dnů, aby vzešlo v platnost.

‍

Další časté výluky? Alkohol na sjezdovce (jo, i jeden Aperol se fakt počítá), jízda mimo vyznačené trasy, když je žena v pokročilém těhotenství-  spousta cestovních pojišťoven ji vůbec nepřijme do pojištění. A nezapomeňte na pojištění odpovědnosti v některých střediscích, třeba v Itálii, je dokonce povinné.

‍

Zimní sporty mají být radost. A většinou jsou, ale když se něco pokazí, je rozdíl, jestli řešíte jen bolavé tělo nebo i prázdnou peněženku. Dobře nastavené pojištění není zase takové drámo na svahu se hodí víc než další svařák.

‍