Ceny energií: mírný růst místo šoku

Na trhu s energiemi to nevypadá na žádné hurikány, ale spíš na postupný tlak, který pocítíme v peněženkách. Plyn by se měl v roce 2026 držet kolem 35–42 eur za megawatthodinu a elektřina vyjde zhruba na 90–94 eur, tedy asi 2 300 korun za MWh.

‍

Co se za tím skrývá?

‍
Klasika, vyšší zimní poptávka, úpravy distribučních poplatků od Energetického regulačního úřadu a k tomu ještě nové emisní povolenky pro domácnosti topící plynem. Ty umí roční účet klidně navýšit o dva až čtyři tisíce korun.

‍

Nejde ale o žádné dramatické skoky, spíš o takové pomalé zdražování, které se na faktuře projeví v řádu jednotek tisíc.

‍

Modelový příklad: rozdíl mezi plynem, elektřinou a dřevem

Ať to není jen teorie, pojďme na příklad z praxe.

‍

• Rodinný dům vytápěný plynem má roční spotřebu kolem 10 MWh. Pokud se cena plynu zvedne o 200–300 Kč za MWh, účet naroste o 2 až 3 tisíce Kč ročně. Připočteme emisní povolenky a dostáváme se celkem na 4 až 7 tisíc korun navíc.

‍

• Rodinný dům vytápěný elektřinou se dostane na podobnou spotřebu, tedy zhruba 10 MWh ročně. Jenže elektřina je dražší o přibližně 2 300 Kč/MWh. To znamená roční náklady na vytápění 23 tisíc Kč. Pokud ceny vzrostou o 10 %, účet vyskočí o 2 až 3 tisíce Kč navíc.

‍

• Rodinný dům vytápěný dřevem (např. štípaným tvrdým) má průměrnou spotřebu kolem 10–15 m³ dřeva ročně. Při ceně 1 500–2 000 Kč za metr krychlový to znamená roční náklady 15 až 30 tisíc Kč. Ceny dřeva se ale tolik nehýbou, spíš závisí na regionu a dostupnosti, takže růst bývá mírnější než u plynu či elektřiny.

‍

Výsledek: plyn a elektřina jsou citlivé na tržní ceny a regulace, dřevo je stabilnější, ale pracnější a méně komfortní.

‍

Přečtěte si náš článek o tom, jak se připravit na vytápění nemovitosti zde.

‍

‍

Jak ušetřit okamžitě

Dobrá zpráva? Něco máte ve svých rukou i vy. Třeba takový termostat je základním kouzlem úspor. Doma bohatě stačí kolem 20 °C, když nejste doma klidně 17 °C. Každý jeden stupeň navíc totiž žere až o 6 % víc energie. A to už je znát, skoro jako kdybyste si nechali zapnutou rychlovarnou konvici nonstop.

‍

Hodně udělá i obyčejná fyzika. Radiátor potřebuje prostor a ne záclony, sedačku nebo sušák nalepený přímo na něm. Fólie za radiátorem? Jasně, levný trik který ale není moc estetický, každopádně funguje, teplo se vrátí do místnosti a nepůjde k sousedům. 

‍

A utěsnění oken a dveří? To je úplná klasika. Teplo, co uteče spárami, je v přepočtu klidně tisícovka ročně hozená z okna.

‍

A pak jsou tu úplné základy, na které ale spousta lidí zapomíná: odvzdušnění topení a obyčejné setření prachu z radiátorů. Skutečně to pomáhá. Prach je sice zadarmo, ale na účtu za energie vás vyjde pěkně draho.

‍

Investice, které se vrací

Pokud přemýšlíte trochu dál než jen do příští faktury, stojí za to zamyslet se nad většími úsporami. Král mezi úsporami je tepelné čerpadlo, umí osekat účty klidně o 75 %. Jasně, vstupní cena není zrovna na drobné z prasátka, ale návratnost dává smysl.

‍

Dalším esem v rukávu je zateplení střechy, stěn nebo podlah. Ročně to udělá úsporu 15–30 % a bydlení se promění z „fouká tu jako na nádraží“ na „pohodlný pelíšek“. Kdo nechce rovnou rozkopat půl domu, může začít menšími kroky: výměna starých radiátorů nebo instalace chytrých termostatických hlavic. Jen tím se dá ušetřit až 15 % energie.

‍

Fixace cen jako pojistka

Další trik je fixace cen energií na 1–3 roky. Výhoda? Klid v duši, žádné překvápko. Nevýhoda? Když ceny klesnou, vy zůstáváte na vyšší částce. Proto se dívejte nejen na cenu, ale i na podmínky smlouvy, ať vás to pak nedožene jako nečekaná složenka.

‍

Ať už sáhnete po rychlých tricích, nebo po větších změnách, platí jedno: mít teplo doma a zároveň pod kontrolou svoje účty není další maturita. Je to jen o pár chytrých krocích a ty zvládne každý.

‍