Zpět
Tak máme jasno. Češi a Češky jdou na jistotu. Karta je královna platebního parketu. Ať už v ruce, v mobilu nebo schovaná ve smart-hodinkách. Téměř dvě třetiny z nás pípají jak na běžícím pásu. Hotovost? Ta se drží statečně, ale už ztrácí dech. Jen každý pátý se k ní vrací jako k babiččiným koláčům.
A co zbytek? No... bankovní převody si žijí své tiché, účetní životy. A QR kódy? Ty si zatím hledají své fanoušky. Mají styl, ale ještě nejsou masovka. Trochu jako avokádo v Česku - cool, ale pořád ne pro každého.
V předchozí části jsme si ukázali, jak Češi nejčastěji platí. A protože nás zajímalo jít víc do hloubky, nedalo nám to a zeptali jsme se dál. Konkrétně těch, kteří kartou běžně neplatí. Proč? Co je drží u hotovosti, převodů nebo jiných cest?
Nejčastější odpovědi se dají shrnout do těchto tří skupin
V další části, jsme se zaměřili na ty, co kartou platí. Zajímalo nás, jak to vlastně dělají. Kolik těch plastových (nebo digitálních) pomocníků nosí u sebe? A jak si vybírají, kterou zrovna zaplatí?
Češi jedou styl ani moc, ani málo, tak akorát. Nejvíc z nás (cca 45 %) má dvě karty. Jednu kartu má zhruba 35 % lidí - minimalisté, kteří věří v sílu jednoho plastového spojence. A pak tu máme skoro jednu pětinu králů a královen peněženek, kteří mají tři a více. Tihle už jedou těžkou ligu. Jedna karta na nákupy, druhá na cestování, třetí na cashback a čtvrtá možná jen proto, že byla hezká.
Češi a výběr karty? Žádná velká věda, spíš rychlá intuice. Téměř 31 % lidí sáhne po té, kterou mají v mobilu. Protože co je dnes blíž než mobil? Následuje 20 % lidí, kteří prostě vybírají podle zůstatku. Je tam hotovost? Tak platíme. A přibližně 19 % preferuje kartu, která je napojená na jejich hlavní účet. Jde vidět, že pohodlí vládne.
Na druhé straně barikády stojí cashbacky, slevy a pocit bezpečí, ale je tam tak trochu prázdno. Jen necelých 3,5 % lidí loví výhody. A co bezpečnost? Pouhých 2 % si vybírá kartu, protože je bezpečnější. Hlavně když to projde.
Nakupování kartou na internetu? Pro Čechy už dávno ne exotika, ale spíš víkendová rutina nebo úterní prokrastinace v práci. Téměř třetina lidí (32 %) pípá online klidně každý týden. Dalších 37 % to dělá několikrát do měsíce, takže se dá říct, že většina z nás má virtuální košík stále při ruce.
A pak jsou tu ti tiší, co na internetu platí jen výjimečně nebo nikdy. Třeba si potřebují zboží osahat v kamenných obchodech. A možná jen nechtějí, aby jim algoritmus hádal, že potřebují třetí ergonomický polštář.
Zajímalo nás, co se skrývá za záhadným NE k online platbě kartou. A tak jsme se doptali těch, kteří se při internetových nákupech kartě vyhýbají jako čert svěcené vodě. Odpovědi byly různorodé, ale dají se rozdělit do tří hlavních škatulek:
Hotovost z bankomatu už dávno není každodenní záležitost jako dřív. Víc než třetina Čechů (32 %) k bankomatu dorazí méně než jednou za měsíc, a skoro 18 % tam nechodí vůbec. Ti už možná ani neví, jak vypadá PIN klávesnice.
Zato nejvíc lidí (39 %) si vybere hotovost až třikrát měsíčně. A pak je tu malá, ale věrná skupina (necelých 11 %), která k bankomatu chodí týdně nebo častěji. Asi z tradice, možná z nedůvěry, možná protože mají rádi tu chvíli napětí, jestli bankomat spolkne kartu nebo vydá jackpot.
Na závěr jsme se zeptali na jednu otevřenou věc - co by lidi přimělo použít kartou častěji. Mrkněte, co by nás mohlo přesvědčit víc využívat plastového (nebo digitálního) parťáka.
Ať už pípáte jak o život, schováváte bankovky pod matrací, placení je zkrátka životní styl. Náš průzkum ukázal, že Češi to berou po svém - trochu prakticky, trochu opatrně a hlavně pohodlně. Karta sice vládne, ale hotovost ještě zdaleka neřekla poslední slovo. A jak to máte vy?
