Předsevzetí? Díky, nechci. Radši si dám chlebíček

Předsevzetí na nový rok? U nás to není zrovna národní sport. Jestli něco Češi dělají na přelomu prosince a ledna opravdu poctivě, tak je to dojídání cukroví a přepínání pohádek.

‍

Podle našeho vánočního průzkumu ve FlexiFin se totiž téměř polovina Čechů přiznala, že si žádná předsevzetí jednoduše nedává. A nejsme sami, kdo to tak vidí - například výzkum od STEM potvrzuje, že 50 % lidí se do předsevzetí nepouští nikdy, a dalších 30 % jen občas, když jim zrovna vesmír pošle správné znamení.

‍

Takže jestli jste čekali, že většina národa vstává 1. ledna s vizí o běžícím pásu a zelených smoothies… no, tak to spíš ne. Češi si na hromadné slibování moc nepotrpí. Maximálně slíbí, že si už nikdy nedají tolik bramborového salátu. A i to většinou poruší.

‍

Top předsevzetí Čechů aneb každoroční hitparáda snahy

Když už se Češi pustí do novoročních předsevzetí, většinou nesaháme po exotických cílech nebo bizarních výzvách. Držíme se osvědčených klasik, které se pravidelně vracejí jako vánoční pohádky. V hledáčku bývá zdraví, peníze, rodina nebo kariérní růst. Zkrátka cíle, které dobře zní, snadno se slibují... a o něco hůř plní.

‍

• Zhubnout - Nejoblíbenější stálice novoroční scény. Kalhoty už naznačují, že by si přály trochu víc prostoru a tělo by ocenilo, kdyby po schodech neběželo jako parní lokomotiva. Ať už jde o pět kilo nebo jen lepší pocit, každý ztracený gram se počítá.

‍

• Zdravěji jíst - Talíře začínají připomínat botanickou zahradu a v lednici se objevují věci, které mají víc vlákniny než chuti. Ale jo, i malá zelená revoluce dělá divy. A když se to občas proloží něčím smaženým, svět se nezboří.

‍

• Začít sportovat - Sport nemusí bolet, stačí, když nebolí záda při zavazování tkaniček. Ať už jde o běh, tanec v obýváku nebo jógu se psem, každá snaha se počítá. Bonus: po každém cvičení chutná jídlo dvakrát líp.

‍

• Zlepšit finanční situaci - Šetřit, plánovat a víc přemýšlet, za co dáváme peníze. Třeba i malá změna, jako domácí káva místo každodenního latte to go, může po roce překvapit. A ten pocit kontroly? K nezaplacení.

‍

• Trávit více času s rodinou - Není třeba organizovat víkendové retreaty. I malá pravidelná gesta, jako společná snídaně nebo telefonát, pomáhají vztahy prohlubovat.

‍

• Více cestovat - Nemusí to být hned Island nebo Bali. I vlakem do Třeboně se dá zažít dobrodružství. Svět je velký, ale chuť poznávat začíná i za rohem.

‍

• Zlepšit kariéru - Může to být povýšení, změna směru nebo jen větší spokojenost v tom, co už děláte. Nové školení, konverzace s nadřízeným i drobné vylepšení pracovního dne. I to je posun správným směrem.

‍

• Věnovat se seberozvoji - Knihy, kurzy, chvíle ticha nebo konečně ta meditace, o které všichni mluví. Seberozvoj není závod.

‍

• Přestat kouřit - Odvážné, náročné a naprosto obdivuhodné. Každý den bez cigarety je jako malý aplaus od plic. Doslova. A i když to nevychází hned, každý pokus ukazuje, že to člověk bere vážně.

‍

‍

Pomalu, s klidem… ale pořád dopředu

Není nutné obrátit život naruby jen proto, že se otočil list v kalendáři. Ale i ten nejmenší krok, třeba že se projdete místo jízdy tramvají, že si uvaříte něco zeleného nebo zavoláte babičce jen tak, může mít větší dopad, než se zdá.

‍

Takže, ať už jste si dali předsevzetí jedno, deset, nebo vůbec žádné, jste v pohodě. Důležité není odškrtnout celý seznam, ale mít chuť něco zkusit. Klidně pomalu, klidně s pauzami, klidně s kouskem bábovky v ruce. Protože když jde o změnu k lepšímu, počítá se i to, že vůbec chcete začít.

‍