Zpět
V Česku máme povinné zdravotní pojištění, a tím pádem skoro všechno „zdarma“. Praktik, pohotovost, zubař, to všechno platí zdravotní pojišťovna. Vy jen ukážete kartičku a jdete.
Ve Švédsku to mají podobně, ale přehledněji: zaplatíte 200–600 Kč za návštěvu lékaře,
jakmile během roku utratíte asi 3 500 Kč, máte do konce roku všechno zdarma. Jasné, férové, bez hádek u přepážky.
Španělsko? Péče je hrazena z pojištění, které se sráží přímo z platu, podobně jako u nás. Jen je tam více slunce a maňána.
A USA? To je jiná liga. Pokud nemáte pojištění, připravte si 3 500–7 000 Kč za běžného praktika a klidně 60 000 Kč za pohotovost. Bez karty pojišťovny vás sice ošetří, ale pak vám pošlou účet, ze kterého by se osypal i Bill Gates.
V Česku máme doktory v podstatě „all inclusive“. Na severu a jihu se platí symbolicky,
v USA luxusně. Takže až budete nadávat na české čekárny, vzpomeňte si, že se jiní třesou, až jim dorazí účet za služby.
Znáte to. Doktor napíše recept, vy jdete do lékárny a tam to bolí víc než injekce. Jenže tady máme obrovskou výhodu a jmenuje se ochranný limit.
Jakmile doplatíte za léky během roku víc než 5 000 Kč (děti a senioři jen 500 Kč), pojišťovna za vás zbytek dorovná. Takže když jste chronický pacient, stát vás nenechá padnout.
Ve Švédsku to funguje skoro stejně. I tam mají roční „limit“, kolem 6 500 Kč. Zaplatíte postupně jen malou část léku a po dosažení limitu vám už léky vydávají zadarmo.
Ve Španělsku se doplácí podle výplaty, kdo vydělává víc, připlácí víc. V lékárně zaplatíte 10–60 % z ceny léku (ne ze mzdy!), zbytek dorovná stát. A protože mají i měsíční strop kolem 500 Kč, doplatky vám nikdy neutečou z peněženky.
A v USA? Tam se zdraví prodává po kusech, skoro jako elektronika v Black Friday slevách. Antibiotika vyjdou na 500–800 Kč, inzulin klidně 3 000 Kč a víc a běžné léky na tlak kolem 1 000 Kč měsíčně. Bez pojištění se i obyčejná rýma může prodražit víc než týdenní wellness v Tatrách, jen bez bazénu a masáže v ceně.
Snad na světě není člověk, kterého by aspoň jednou nebolela záda. Jenže co na to peněženka?
U nás v Česku to jde hladce: když máte žádanku od doktora, fyzioterapie je zdarma. Bez žádanky počítejte 500–800 Kč za hodinu.
Švédové to mají nastaveno chytře. Když vás na fyzio pošle lékař, zaplatíte zhruba 400–800 Kč za sezení a i to se počítá do ročního limitu. Jakmile limit (asi 3 500 Kč) překročíte, další sezení máte zdarma. Ale pokud jdete jen „na masáž pro radost“, to si platíte celé sami.
Ve Španělsku to mají podobně jako u nás, když vás na fyzioterapii pošle lékař, platí to pojištění.
Ale pokud jdete „jen tak“ na protažení nebo masáž bez doporučení, platíte si to sami, většinou 700–1 000 Kč za sezení, stejně jako u nás bez žádanky.
Američané? Tam jít na fyzioterapii už není taková hračka, s pojištěním kolem od 2 000 Kč za hodinu, bez něj více. Takže se tam spíš naučíte žít s bolestí než ji platit.
V Česku si můžete dovolit narovnat záda, aniž byste je zlomili při pohledu na účet.
Zdraví možná nemá cenovku, ale systém, ve kterém žijete, ji nastavuje. A i když rádi brbláme, české zdravotnictví je vlastně malý zázrak:
Takže příště, až budete stát v lékárně a kroutit hlavou nad doplatkem, vzpomeňte si,
že někde jinde byste za ty samé prášky dali měsíční nájem.
Novinky z FlexiFinu i spousta finančních rad, tipů a vychytávek pro úspěšné dotažení vašich smysluplných plánů.
